Vodu? Děkuji (ne)

22. září 2014 v 21:45
Jestli vám chutná, tak dál nečtěte. Jste skvělí a já vám gratuluju (a tiše závidím). Nechápu, jak to děláte a trochu mě štve, že já to tak nemám. A to jsem se fakt snažila - ok, ok, Korseltová přestává ublíženě drmolit a snaží se o civilizovanější projev.



Nemám ráda obyjčenou vodu. Což je dnes stejně závažné doznání, jako byste se přiznaly k tomu, že si neholíte nohy ani podpaždí.
Prostě ostuda.
Voda základ života, zdraví, krásy, základní kámen pitného režimu...prostě všechno.
Jenže je tu ten zásadní háček: nechutná mi. Poctivě jsem si celé léto krájela do designového džbánku s vodou citron, různé další ovoce, přidávala mátu a meduňku a kde co - a nic. Vodě jsem prostě na chuť nepřišla.

Nezdá se mi ale, že bych pitný režim zanedbávala. (Četnost mých návštěv toalet nejednou vedla v minulosti i přítomnosti mé blízké k dohadům o graviditě). Piju ráda ředěné džusy, minerálky, všechny ty rádoby skvělé barevné sportovní vodičky..furt něco.

A teď to celý trochu vezmu zpátky. Protože...má letní vodní story má pokračování. Konečně jsem si řekla, že to vzdávám. Že na to kašlu. Že s vodou končím.
A dva dny na to jsem se nachytala, jak u kohoutku natáčím studenou vodu do skleničku - a piju ji! Prostě ve chvíli, kdy pití vody přestalo být povinností, najednou to nebyl zas až takový problém.
Ne, že by mi voda začala nějak moc chutnat. Ale fakt je, že na opravdu velkou žízeň funguje skvěle. Neruší chuť žádného jídla. Je vždycky po ruce. Takže to vypadá, že vodu ve finále trochu vezmu na milost.


V hospůdce U lasíků v Úněticích to s vodou umějí. Jediné, co je v těhle limonádách je ovoce a bylinky.

Pointa? Cokoliv děláte z pocitu, že byste měly, je předem odsouzeno k zániku. Nemusíte nic, co samy nechcete. Že by se mi někdy zachtělo pít jen čistou pramenitou vodu? No uvidíme.

Dobrou noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama