Velký Gatsby, umění mlčet a psychotest

14. září 2014 v 14:47

Cože? Co mají ty tři výkřiky z nadpisu společného? K tomu /snad/ dojdu a vysvětlím v průběhu psaní. Všechno spojejuje jedno téma: ticho. Začnu ale trochu zeširoka, jak ostatně asi tak... vždycky. /BTW. říkám si, že o umění mlčet možná není úplně optimální psát ve chvíli, kdy si sotva založíte blog...uhm!/

Venku prší už x-tý den a já si to poprvé užívám. Dvě nejstarší děti jsem udala příbuzným /s obrovským kotlem jeleního guláše, karlovarským knedlíkem a kynutým švestkovým koláčem - vyráběla jsem den předem. Ochotu postarat se o mé děti ihned projevili i další příbuzní, s kterýma se scházíme na nedělní dopolední kafe - ale smůla, snad příště. mrk mrk./ Holčička teď spí, já trůním na kanapi, před sebou galerii nápojů: cappuchino, čaj vodu s citronem a decku červenýho. Na kolenou notebook a cítím se tak báječně, jakoby měly začít prázdniny.
V domě je neuvěřitelný ticho. Což se hodí, protože o tichu chci dneska psát.

Takže popořádku. Začnu filem Velký Gatsby. Krásný film, hlavně tedy pokud máte rádi tu dobu - flirty, odhalená ramena, ofinky...jáji miluju! Z filmu mě nejvíc zaujala scéna, kdy Gatsby pořádá další z opulentních večírků - šampaňské teče proudem, opilá noblesa New Yorku křepčí, varhany hrají...a hlavní hrdina se ptá: kde je ten Gatsby? Ale marně. Gatsbyho nikdo nikdy neviděl, nikdo o něm nic neví /ačkoliv fám o něm koluje spousta/. Gatsby každý týden pozve hromady lidí do svého přepychového sídla a utratí miliony za skvělý mejdan - a sám se ani neukáže.

Většinou to je přesně naopak. Všichni si moc dobře pohlídáme, aby se naše zásluhy dostaly ven. Prostě udělat něco pro ostatní jen tak, aby se o tom nevědělo, nás moc neláká. /Ano, on ani ten švihák Gatsby zas takovej filantrop neni. Celou tu parádu dělá jen kvůli tomu, aby....víte proč? Zk z povinné školní četby, haha/.
Můžem tomu říkat třeba umění mlčet. Přesně takhle tomu říká Václav Havel. Ty jsi zas byla líná mlčet /vyčítal prý své manželce - té druhé. Skvělá hláška, ne?/

A konečně ten psychotest. Totiž, podle mě není potřeba dlouhých psychotestů, aby člověk došel ke stejnému závěru jako tihle psychop - pardon psychologové. Zkrátka: člověk se má naučít být sám se sebou i v tichu, bez vnějších podnětů. Prostě vydržet sedět u stolu jen ve své vlastní společnosti, nic neposlouchat, nic neprohlížet, na nic nekoukat... Jen tak být. Přesně v těhle chvílích se mají začít vynořovat palčivé otázky, které si neseme v hlavě, ale zároveň tak taky lépe najdeme odpovědi - takže ve finále docela dobrej deal.
Jen ty začátky. Prostě si umět v klidu sednout, nechat mobily, pc, dvd a všecko napokoji...znáte to. Nesmýčit, necvičit, neťukat.

No a to je vlastně konec - prostě tip, když jste večer doma sami a vůbec nevíte, co dělat. Ono ticho je často o dost hlasitější, než slova.

Dobrou noc.

p.s.
řešení otázky na Velkého Gastbyho: aby přilákal Daisy do baráku, přece!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama